Elektrosmogem souhrnně nazýváme elektro-magnetická pole a vlny, která vznikají v důsledku technické činnosti člověka a vykazují účinek na okolní prostředí. Tato problematická pole a vyzařování se vyskytují v menší či větší míře všude tam, kde dochází k přenosu elektrické energie, k používání elektrických zařízení či el.mag. vln k přenosu informací (tzv. radiové vlny). Najdeme je tedy jak ve volné přírodě, tak v budovách. Obecně je rozdělujeme na stejnosměrná a střídavá, dále pak na nízkofrekvenční (do 30 kHz - např. pole kolem vodičů střídavého proudu) a vysokofrekvenční (do 300 GHz - např. radiové vlny, mobilní sítě, mikrovlny...). U nízkofrekvenčních lze samostatně měřit elektrickou a magnetickou složku (jednotkami jsou volty na metr=V/m, mikrotesla=µT; u VF záření pak mW/cm2).
Je nesporné, že tato pole mají účinek na člověka, jako ostatně na každé vodivé těleso. Tuto skutečnost nelze popřít, neboť vychází z fyzikálních zákonů. Nejednotné jsou dosud názory na to, zda mají tyto účinky až škodlivé následky na zdraví člověka. Extrémní odpůrci teorií o škodlivosti (byť nepatrné) se prozatím mohou ohánět relativním nedostatkem »vědeckých« studií a existencí určitých bezpečnostních norem, které jsou však vždy odrazem stávajícího poznání a často mohou zaostávat za skutečností (i dosud nepoznanou), takže jsou třeba nastaveny příliš »měkce«.
V posledních desetiletích se čím dál více obklopujeme značným počtem elektrických a elektronických přístrojů, usnadňujících nám zdánlivě život, ale vytvářejících kumulovaná umělá elektromagnetická pole. Neustále se zvyšují frekvence pro přenos informací, vlny pronikají i silnými zdmi a materiály. Na druhé straně se zmenšuje přirozené stejnosměrné pole země, které potřebují živé organismy k životu.
Zdravotní účinek těchto polí a záření na lidský organismus je mimo jiné závislý na typu záření, jeho frekvenci, intenzitě (ta klesá se vzdáleností od zdroje) a době působení, jakož i na vnímavosti konkrétního člověka (obecně jsou k těmto veličinám vnímavější děti, staré a nemocné osoby, existují i tzv. elektrosenzibilní jedinci se zvýšenou citlivostí vůči elmag. polím).
Podle některých výzkumů spočívá účinek elektrosmogu v tom, že negativně ovlivňuje vlastnosti a funkce biomolekul, propustnost buněčných membrán. Tím dochází ke změnám metabolismu a toku iontů některých látek v organismu, např. vápníku (a s velkou pravděpodobností i dalších minerálů, cholesterolu, tuků, hormonů ...). Tyto ionty Ca hrají např. roli v řízení elektrických impulzů (mimochodem oproti umělým proudům velmi slabým) na membránách nervových buněk a při tvorbě anorganické kostní hmoty. Změny metabolismu látek jsou pak příčinou nejrůznějších poruch - oslabení nervového systému (projevy - neklid, nervozita, bolesti hlavy, tlukot srdce, únava, deprese) a imunity. Z nejdůležitějších účinků bylo zjištěno, že elektropole ovlivňuje produkci hormonu melatoninu (ovlivňuje ho také množství světla, tedy el.mag. záření svého druhu), který reguluje v těle fáze spánku a bdění a vnímání času. Při jeho snížené produkci nedochází k patřičné regeneraci organismu, což má opět za následek oslabení imunity, pocity únavy atd. Melatonin je také silný antioxidant a zpomaluje mimo jiné růst určitých nádorů. Je pravděpodobné, že jeho produkce souvisí i se sekrecí jiných hormonů v těle. Ve Velké Británii byl také poměrně nedávno přiznána souvislost mezi vysokým napětím a dětskou leukemií. Poměrně hodně jsou otázky kolem elektrosmogu diskutovány v německy mluvících zemích.
Je příznačné, že u nás nejsou výše uvedené skutečnosti zatím obecně příliš známy. Občas se zvedne pomenší diskuze kolem mobilů nebo počítačových monitorů, ale málokdo si uvědomuje, že elektrické přístroje a vedení nás obklopují zejména v našich domácnostech, tedy tam, kde by měl člověk hlavně regenerovat. Z toho, co bylo uvedeno výše v souvislosti s melatoninem vyplývá, že zejména ve spánku, kdy tělo mnoho hodin spočívá na jednom místě a obnovuje důležité životní funkce, je třeba jej uchránit před těmito rušivými vlivy. Málokdo ví, že obyčejná lampička na nočním stolku může vyzařovat ve vzdálenosti 0,5 m podle zapojení elektrické pole 500 - 1500 V/m (byť o relativně nízké frekvenci), podobně tak zásuvky samotné (»nejlépe« umístěna u hlavy) nebo jejich vedení ve zdi (mylná je domněnka, že vedení vyzařuje jen, když je v provozu nějaký spotřebič).
Samostatnou kapitolu pak samozřejmě představují tzv. geopatogenní zóny (GPZ), jejichž existence není doposud »oficielně« uznána.
Vzrůstající zatížení životního prostředí nejrůznějšími škodlivinami a ničím neomezovaný technický pokrok, nás nutí klást stále větší důraz na ekologické aspekty našeho bytí. Kumulovanost a různorodost škodlivých vlivů nejenže snižuje odolnost organismu člověka, ale koneckonců i znesnadňuje při jejich zkoumání objevení příčiny obtíží konkrétního jedince nebo skupiny lidí. Z toho vyplývá tedy zejména nutnost co nejvíce eliminovat množství rizikových faktorů, které by mohly být v průběhu svého časového působení pravděpodobným zdrojem škodlivých účinků. Elektrosmog rozhodně jedním z těchto faktorů je.
Dřevo se může velmi efektivně uplatnit i v tak relativně vzdálené oblasti, jako je působení rušivých elektromagnetických polí, stručně ekologicky nazývaných jako elektromagnetický smog (EMS).
O dřevu se traduje, že je dobrým izolantem. Dobře to věděli naši elektrotechničtí předkové, kteří neměli k dispozici dnešní plastické hmoty. Uplatňovalo se zejména jako nemagnetický konstrukční materiál v olejových transformátorech a všude tam, kde působila silná magnetická pole, např. při uchycení několika paralelních sílových vodičů.
Při určité zbytkové vlhkosti (asi kolem 10%) je dřevo slabě elektrostaticky vodivé, což stačí na svedení náboje přirozeného elektrického pole Země (ne blesku!) z budov i z člověka stojícího bosýma nohama nebo ve vodivých botách na dřevěné podlaze. Při vhodné vlhkosti vzduchu se pak člověk nemůže nabít nepříjemným elektrickým nábojem.
Dřevo má obdobné magnetické vlastnosti jako vzduch, což znamená, že nijak nedeformuje ani přirozené magnetické pole Země ani umělá pole technická. To je velmi důležitě pro člověka. Jakékoliv ferromagnetické předměty, umístěné v jeho blízkosti, přirozené pole Země více nebo méně deformují, což poznají zejména citlivější jedinci. Nejedná se pouze o kovové postele a válendy, židle, stoly, lampy, tělesa ústředního topení, různá potrubí, reproduktory, nosníky nebo překlady z konstrukčních ocelí, armování železobetonových staveb včetně stěnových panelů a plechové střechy, ale i o tak malé předměty v těsné blízkosti člověka, jako jsou vinuté pružiny v čalouněných polštářích nebo pružné drátěnky v postelích.
To je jeden z důvodů, proč se lidé tak dobře cítí v dřevěných nebo zděných stavbách krytých klasickým materiálem (šindele, pálená krytina, lepenka), kde všechny nosníky, rámy i zárubně, okna i dveře jsou ze dřeva.
Různorodá směs neionizujících vysokofrekvenčních elektromagnetických polí s frekvencí od.30 kHz až téměř po frekvence viditelného světla tvoří elektromagnetický smog, jehož hlavní součástí je celkové vyzařování všech rozhlasových a televizních vysílačů, radarů, domácích elektronických zařízení (např. TV, PC) i různých elektrotechnických spotřebičů a vedení v dané lokalitě. Konkrétní vf pole se využívají pro vysokofrekvenční vysušování dřeva na základě ohřevu vlastními dielektrickými ztrátami. Obdobného principu by bylo možno využít při návrhu "ochranného" nábytku nebo dřevěného obložení, pokud bychom ve vnitřním složení překližek, laťovek nebo dřevotřískových desek uplatnili lepidlo obsahující plnivo s vhodnými dielektrickými vlastnostmi, což by pomohlo tlumit a pohlcovat vnější a možná i vnitřní EMS.
Kovové zárubně dveří a rámy oken, armování panelů nebo celých staveb mohou vytvářet rámové antény, které díky rezonanci s příslušnou složkou EMS v pásmu metrových vln mohou výrazně zesílit nepříznivé působení polí.
Stále častěji se hovoří o vlivu geopatogenních zón na citlivější lidi. Podle názoru některých senzibilů se i v této oblasti může uplatnit dřevěný nábytek, protože kruhové tvary mají přispívat k jejich utlumování. Jedná se o kulaté židle se sudým počtem nohou, kulaté stoly nebo třeba i kulaté dřevěné lampy. Obdobně by se mohlo uplatnit při výrobě dřevěného čalouněného nábytku např. tlumící rouno jako podkladový materiál. Toto vlákno je už dnes součástí elektrostaticky vodivých koberců a podlahovin, může se však použít i při výrobě gobelínů, čalounických potahových a dekoračních látek, textilních tapet, obkladových materiálů nebo i omítkových směsí.
Při výrobě kancelářského nebo i provozního nábytku se výborně uplatňují např. elektrovodivé koženky, které dobře odvádějí triboelektrický náboj. Ten se projevuje zejména při nošení prádla a textilu ze syntetických vláken v prostředí s nevodivými podlahami s krytinami ze syntetických hmot (PVC, kovraly apod.). V elektronických výrobnách chrání elektronické součástky před poškozením elektrickým nábojem desky stolů potažené elektrovodivou fólií na bázi PVC, musí však být dobře uzemněné.
Při návrhu dřevěného nábytku, celkového interiéru obytných místností i zařizovacích předmětů je vhodné vědět o vlivu tvarových zářičů, které mohou mít buď pozitivní nebo negativní vliv na některé citlivější lidi. Nejčastěji se jedná .o pyramidy, kužely, polokoule (patří sem také kulové vrchlíky satelitních antén), u jednoduchých tvarů i o ostré hrany nebo rohy. Z téhož důvodu je vhodné všímat si i velkých skleněných broušených předmětů, jako jsou třeba lustry nebo vázy.
Pyramidy a kužely (i různě stylizované) by neměly směřovat vrcholem do interiéru. Klasickým příkladem problémového řešení je budova Slovenského rozhlasu v Bratislavě ve tvaru obrácené pyramidy.
Hrany nábytku by měly být zaoblené, rohy zakulacené. U mnoha historických budov i u zařizovacích předmětů se v minulosti často uplatňoval pro poměr rozměrů tzv. "zlatý řez"
Další podmínkou byl nehladký povrch stěn a podlah i zakulacené přechody svislých stěn a stropů. Dřevo pomáhá tlumit EMS ještě i v "živé formě". Vzrostlé stromy a křoviny mají zeslabující vliv na šíření elektromagnetických vlnění, jak se o tom v terénu přesvědčují provozovatelé radiotechnických zařízení, zejména vojáci.
Interdisciplinární spoluprací dvou tak vzdálených oblastí, jako je výroba nábytku a fyzikální elektrotechnika, je možno v budoucnu dospět k výsledkům, které se mohou velmi příznivě ekologicky projevit.